Květilka zelná

Atlas škůdců » Květilka zelná

Příznaky poškození
Květilka zelná je jedním z nejobávanějších škůdců zeleniny. Je to druh mouchy, jejíž bílé, beznohé a bezhlavé larvy okusují kořínky mladých rostlin, později i hlavní kořen. Rostliny následkem toho zpomalují svůj růst, vadnou, některé žloutnou, jiné červenají a většinou i hynou. Vždy se dají z půdy snadno vytáhnout. Larvy druhé a třetí generace pak většinou vyžírají chodbičky v koš?álech a na bázích hlavních žeber listů (u hlávkového a pekingského zelí, hlávkové kapusty, květáku). Takto poškozená pletiva velmi často, především za vlhkého nebo deštivého počasí, podléhají druhotným bakteriálním hnilobám. Poškozovány jsou však i zdužnatělé kořeny (např. u japonských ředkví) nebo bulvičky a bulvy (ředkvička, vodnice, tuřín). Obdobné škody jako květilka zelná způsobuje i vzácnější květilka ředkvová (Delia platura).

Biologie

Květilka zelná v dubnu až květnu opouští půdu, kde přezimovala jako soudečkovitá kukla. Asi po týdnu klade samička svá 1 mm dlouhá bílá vajíčka - asi 100 kusů - v malých skupinkách na kořenový krček nebo do blízké malé trhliny v půdě. 4–8 dnů po nakladení se líhnou larvy, které zprvu žerou na postranních kořenech a později na hlavním kořenu a kořenovém krčku. Po 3–4 týdnech se kuklí normálně v půdě, zřídka i v místě žíru. Druhá generace se objevuje na přelomu července a srpna a třetí generace v září až říjnu.

V době náletu zakrývat porost zeleniny bílou netkanou textilií.